Paní Krupičková

29.06.2011 10:15

 

Po stopách totality

Zora Krupičková

 

Dne 8. června 2011  náš tým složený z Nadi Antlové, Gabči Hotárkové a paní učitelky Čermákové navštívil paní Krupičkovou v jejím bytě nedaleko polikliniky ve Velké Bíteši.

Přivítání bylo velice milé. Paní Krupičková nám nejprve ukázala její ateliér, kde maluje krásné obrazy,  a poté nás zavedla do obývacího pokoje, kde pro nás bylo nachystáno malé občerstvení. Nejprve paní učitelka představila projekt, do kterého jsme zapojení,  a poté jsme se představila  každá sama. Paní Krupičková se nám také představila a poté začala vyprávět o dětství a tehdejší době.

Povídala nám o svých rodičích, jaké to bylo žít v době totality,  co bylo k dostání za potraviny,  jaká byla móda a návyky a spoustu dalších zajímavých informací..

Povídání se nám velice líbilo,  bylo to i místy dojemné a krásné. Doufáme, že jsme se s paní Krupičkovou nesetkaly naposledy a že bude i více takových příjemných setkání a chvil :). 

  

 

Pár věcí, které jsme si zapamatovaly:

 

      • Paní Krupičková se narodila ve 40. letech 20. století za druhé světové války

      • Matka švadlena byla přesvědčena o správnosti komunistických idejí

      • Otec byl předsedou KNV v Jihlavě, byl zatčen v roce 1952

      • Majetek židů, kteří zemřeli v koncentračních táborech,  se rozprodával na náměstí

      • Potravinové lístky byly během války i po ní

      • Za totality platilo heslo: Všichni si jsou rovni, ale někteří si jsou rovnější

      • Tuzex a Darex byly luxusní obchody,  ve kterých se platilo bony

      • Jediný stát do kterého se smělo cestovat byla Jugoslávie

 

 Otázky, které máme připravené a příští schůzku:

•Říkala jste, že se smělo cestovat jen do Jugoslávie. Byla jste tam někdy ?

•Bylo těžké sehnat bony?

•Jakou hodnotu měl jeden bon?

•Jak jste vnímala tehdejší režim?

•Jaké bylo žít tenkrát v porovnání s dnešní dobou?

    

 

Dne 15. června jsme se opět setkali s paní Krupičkovou v jejím bytě. Dnes nás však bylo o jednu více-přidala se k nám naše kamarádka Kateřina Doležalová.

Přivítání bylo stejně vstřícné jako minule. Na stole byly nachystány skleničky a něco dobrého na zub. Tentokrát se ujala slova Katka, která se ptala na předem připravené otázky. Gabča zapisovala a Naďa se snažila točit. Jenže se nám naskytly menší technické problémy a tak nemáme skoro žádné podklady kromě zápisků.

Zpět